Devadesát letve službě obci
Požár na sklonku srpna 1936 rozhodl, že v Petrovicích bude vlastní sbor. Tady je celý příběh — s milníky, archivními fotografiemi a jmény lidí, kteří sbor drželi.
Časová osa
Tři požáry za jeden rok
Během jediného roku hoří v Petrovicích třikrát. Vlastní sbor obec nemá, a než dorazí hasiči odjinud, bývá zpravidla po všem.
Požár, po kterém sbor vznikl
31. srpna hoří stavení Rudolfa Čecha a od něj chytne stodola s kůlnou souseda Josefa Daňka. Po požárech předchozích let je to naposledy, kdy obec jen čeká na cizí pomoc. Založení vlastního sboru se stává vážným tématem.
Žádost a povolení
Správce školy Jaroslav Štelzig posílá 5. října na návrh starosty obce Václava Dokulila žádost Okresnímu úřadu v Třebíči. Souhlasné stanovisko Zemského úřadu v Brně přichází 27. října, tedy za necelé tři týdny. O čtyři dny později někdo úmyslně zapálí stodolu Jana Zimoly — rozhodnutí obce tím dostane za pravdu dřív, než sbor vůbec stihne vzniknout.
Ustavující valná hromada
Na konci listopadu má sbor dobrovolných hasičů v Petrovicích svůj první výbor. Starostou je zvolen rolník Stanislav Března, jednatelem řídící učitel Jaroslav Štelzig, náčelníkem František Čech, místonáčelníkem František Lorenc, zbrojmistrem Bohumil Zimola, zdravotníkem — tehdy se říkalo samaritánem — František Vetchý a pokladníkem Ludvík Mejzlík.

První stříkačka
Na základní výzbroj je potřeba zhruba čtyřicet tisíc korun a shánějí se dlouho. Dokud nejsou peníze pohromadě, nemůže sbor naplno fungovat. Na přelomu let 1937 a 1938 se konečně objednává motorová stříkačka od firmy Stratílek z Vysokého Mýta, k ní pět set metrů hadic a výzbroj pro dvacet mužů. Slavnostní svěcení stříkačky proběhne 21. května 1938.
První zbrojnice
Ve středu obce u kapličky vyrůstá společně s obecním domem první požární zbrojnice, nákladem devadesáti devíti tisíc korun. Stavbu vede stavitel Josef Máca z Třebíče a otevírá se v dubnu 1939. Svému původnímu účelu už dnes neslouží, ale v centru obce stojí dál.
Okupace
Za okupace nemůže sbor vyvíjet plnou činnost v požární ochraně a kulturní a vzdělávací práce se zastavuje úplně. Naplno se všechno rozjede až po válce.
Kulturní dům a divadlo
Sbor s obcí přestavuje bývalou hospodářskou budovu dvora na Kulturní dům, v padesátých letech ho dokončuje a bere si ho do vlastní správy — tu drží dodnes. Pod vedením ředitele školy pana Kožiny vzniká jeviště i osvětlení a rozjíždí se divadelní soubor. Ve stejné době kupuje sbor od mlynáře Novotného automobil a upravuje si ho pro své potřeby. A od padesátých let jezdí družstva na soutěže v požárním útoku.
Divadelní festivaly
Divadlo má úspěch v širokém okolí a v Kulturním domě se osm let po sobě konají pravidelné divadelní festivaly. V roce 1970 přibude přístavek a s ním taneční zábavy, čaje a plesy.
Hřiště pod Baráky a dva vagóny
Pod částí obce zvanou Baráky vzniká ve spolupráci s obcí hasičské hřiště a 13. července 1980 na něj jeřáb usazuje železniční vagón. Přibude k němu ještě druhý a oba slouží sboru jako jediné zázemí — tím je položený základ dnešního sportovního areálu. Menší z obou vagónů stojí na svém místě dodnes a slouží jako zázemí u závodní dráhy a jako sklad.

První dva tituly v Extralize ČR
Družstvo mužů vyhrává pátý ročník Extraligy ČR v požárním útoku a hned následující rok prvenství obhajuje. Ke stejnému období patří i extraligový rekord 17,28 s.
První ročník soutěže o Petrovický vagón
V areálu se poprvé běží soutěž zařazená do okresní ligy, ve které na vítěze čeká putovní Petrovický vagón. Ten název drží dodnes.
Konec cvičné věže
Areál měl první stabilně postavenou cvičnou věž v okrese Třebíč. Po letech se ale využívala čím dál míň, údržba stála své, a tak jde věž k zemi.
Kolektiv mladých hasičů
Ve sboru vzniká kolektiv mladých hasičů. Vedení se ujímají Jiří Fiala a Antonín Vyskočil mladší.
Rozloučení s vagónem
Vagón, který sboru přes dvacet let dělal bufet, kancelář výsledků i místnost pro rozhodčí, končí 10. ledna po čtvrt století služby. Musí uvolnit místo stavbě nové zbrojnice.
Nová zbrojnice a krajský areál
23. dubna se přímo v areálu otevírá víceúčelová budova, která nahrazuje vagón. Je v ní klub, zázemí pro pořádání soutěží, sklady i garáž s výjezdovým vozidlem zásahové jednotky. Areál se tím zároveň stává krajským cvičištěm dobrovolných i profesionálních hasičů Kraje Vysočina.
Dvanáct soutěží za pět měsíců
Nejhustší sezóna v historii areálu. Za necelých pět měsíců se tu odběhne dvanáct soutěží — okresní i krajská kola, Pohár Vysočiny HZS s návštěvou ministra vnitra a hejtmana, Pohár starosty SH ČMS, který vyhrají domácí, závěrečné kolo Extraligy se dvaačtyřiceti družstvy a kvalifikace na mistrovství světa CTIF. Ve stejném roce slaví sbor sedmdesát let.
Členská základna v číslech
Na konci roku 2014 má sbor sto dvacet členů — pětasedmdesát mužů, dvaačtyřicet žen a tři děti do čtrnácti let. O rok později sto třináct. Pro srovnání: v roce 2002 jich bylo sto třiadvacet.
Osmdesát let a první prapor
K osmdesátým narozeninám pořádá sbor sbírku na svůj vůbec první hasičský prapor. Pokladnička stojí od poloviny března do konce dubna na obecním úřadě a 3. září se prapor světí u kapličky — u té samé, vedle které stojí první zbrojnice z roku 1938. Dárci dostávají pamětní listy.
Nový dopravní automobil
Jednotka SDH obce dostává dopravní automobil Ford Transit Kombi L1Z za 1 087 125 Kč. Obec ho převzala 16. října 2020, spolufinancovalo Ministerstvo vnitra částkou 450 000 Kč a Kraj Vysočina 300 000 Kč.
Požární přívěs pro hašení
K automobilu přibývá požární přívěs pro hašení s povinnou výbavou podle vyhlášky č. 35/2007 Sb. Cena 993 954,50 Kč, převzetí 24. června 2025.
Devadesát let
Devadesát let od ustavující valné hromady si sbor připomíná 21. listopadu slavnostní schůzí v Kulturním domě — posezením, promítáním archivních fotografií a vzpomínáním na to, čím za tu dobu prošel.
Sbor od začátku
Sbor v Petrovicích nevznikl z plánu, ale z ohně. Jen v roce 1933 hořelo v obci třikrát a k požárům musely dojíždět sbory z Okříšek, Přibyslavic, Třebíče a Boroviny — doma nebylo komu zavolat. Když na sklonku srpna 1936 lehlo popelem stavení Rudolfa Čecha, bylo rozhodnuto. Za necelé tři měsíce měly Petrovice vlastní hasiče.
Jak ubývalo požárů, přibývalo práce jiného druhu. Sbor přestavěl bývalou hospodářskou budovu na Kulturní dům a stará se o něj dodnes; hrálo se v něm divadlo, konaly se festivaly a začala tradice zábav, která drží dosud. Od padesátých let jezdí družstva na soutěže v požárním útoku a na hřišti pod Baráky si sbor svépomocí vybudoval zázemí, ze kterého se stalo krajské cvičiště.
Starostové sboru
Sbíráme archivní snímky ze zábav, závodů i zásahů. Ozvěte se — oskenujeme a vrátíme.
Napsat nám